Může být účinek CO₂ už vyčerpaný?
Klimatologie.eu, 5. listopadu 2026

Soubor: nasyceni-co2.png.
Číselný podklad: nasyceni-co2.csv.

Původ a licence
Vlastní vysvětlující grafika Klimatologie.eu vytvořená pomocí nástroje
imagegen. Jde o původní ilustraci, nikoli převzatý obrázek ze studií.
Licence vlastního zpracování: CC BY 4.0.
https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/
Doporučené uvedení původu: Klimatologie.eu, Může být účinek CO₂ už vyčerpaný?, 2026.

Princip
Horní křivka schematicky ukazuje pohlcený podíl na jedné zvolené vlnové
délce v závislosti na množství plynu v dráze paprsku. Ostatní podmínky
zůstávají stejné. Křivka ilustruje přibližování k úplnému pohlcení.
Není měřeným spektrem CO₂ ani výpočtem konkrétní atmosféry.
Nasycení jednotlivých částí spektra je skutečné. Historická hypotéza
z něj vyvozovala téměř vyčerpaný účinek dalšího atmosférického CO₂.

Červená v obou testech představuje infračervené záření neviditelné
pro lidské oko. Přístroje jsou schematické ilustrace, nikoli rekonstrukce
původní aparatury nebo konkrétní stanice ARM. Počet a šířka šipek
nevyjadřují velikost toku. Plynová trubice není modelem celé atmosféry.

Test 1: Kochův pokus popsaný Ångströmem
Černé těleso o teplotě 100 °C, vrstva CO₂ délky 30 cm, tlak 780 mmHg.
Pohlceno přibližně 10 % celkového dopadajícího záření.
Po snížení tlaku na dvě třetiny se pohlcený podíl změnil nejvýše
o 0,4 % celkového dopadajícího záření, tedy o 0,4 procentního bodu.
Údaj 520 mmHg je přepočtem dvou třetin původních 780 mmHg.
Při stejné teplotě a objemu odpovídá poklesu množství plynu o třetinu.
Studie zde neudává přesný druhý pohlcený podíl, proto jej nedoplňujeme.
Údaj 10 % se týká celého dopadajícího záření zdroje.
Neznamená, že je na každé jednotlivé vlnové délce pohlceno právě 10 %.
Závěr grafiky se vztahuje k uvedeným podmínkám pokusu.

Test 2: spektrální měření atmosféry
Feldman a kol. (2015), bezoblačné podmínky, 2000–2010:
Oklahoma, Southern Great Plains: 0,20 ± 0,06 W/m² za deset let.
Sever Aljašky, North Slope of Alaska: 0,20 ± 0,07 W/m² za deset let.
Jde o publikované trendy příspěvku CO₂ k záření směřujícímu k povrchu.
Znaménko ± označuje publikovanou nejistotu trendu.
Neoznačujeme ji za 95% interval ani nejistotu jednotlivého měření.
Studie pracuje s růstem koncentrace CO₂ o 22 ppm.
Naměřená spektra se porovnávají s výpočtem pro stálé CO₂ a pro teplotu
a vlhkost odpovídající pozorování. Rozdíl vykazuje růst v pásmu CO₂.
Pro kladné ověření se používá také výpočet s měnící se koncentrací CO₂,
který rozebírá navazující příběh druhé hypotézy v článku.
W/m² znamená výkon na metr čtvereční.
Výsledky nejsou globálním tokem nad atmosférou ani výsledkem pro veškerou
oblačnost. Obě stanice sdílejí část metodiky a výpočtových podkladů.

Původ čísel
CSV je přepis publikovaných souhrnných údajů a jednoduchého přepočtu
780 × 2/3 = 520. Není novým zpracováním původních měření.
Rok 1900 je rokem zveřejnění Ångströmovy práce.

Odborné podklady
Ångström, K. (1900): Ueber die Bedeutung des Wasserdampfes und der
Kohlensäure bei der Absorption der Erdatmosphäre.
Annalen der Physik 308(12), 720–732. Kochův pokus na s. 724.
https://doi.org/10.1002/andp.19003081208
Plný text: https://www.realclimate.org/images/Angstrom.pdf

Feldman, D. R. a kol. (2015): Observational determination of surface
radiative forcing by CO₂ from 2000 to 2010. Nature 519, 339–343.
Podklad: obr. 2 a 4, výsledky a metody.
https://doi.org/10.1038/nature14240
Plný text: https://courses.seas.harvard.edu/climate/eli/Courses/global-change-debates/Sources/CO2-saturation/more/Feldman_2015.pdf

Harvey, D. (2016): Analytical Chemistry 2.1, oddíl 10.2, Spectroscopy
Based on Absorption. Podklad ke schematické křivce pohlcování.
Záznam na webu: https://klimatologie.eu/zdroje/#2016_Harvey_Analytical_Chemistry